Vítejte na stránkách věnovaným mtb závodům. Jedná se o moje osobní stránky, kde najdete vše podstatné o mém závodění, aktuální reportáže, hodnocení závodů a nějaké fotky . . .
AKTUÁLŇE >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
Na nedělním bikemaratonu v Berouně jsem vybojoval 35. místo absolutně a ve své kategorii dokonce 19. místo :-))
<<<reportáž z 2. letošního závodu 7.6. 2009>>>
Dva bidony, sprint a brod!
Těsně před nájezdem do stoupání jsem se osvěžil chladnou vodou, protáhl jsem si záda a nechal jsem se předjet dvěma borcema, kteří se moc snažili a tak jsem se jim raději pověsil za záda a snažil se s nimi udržet. Podle zpráv jsem byl 38 se strátou několika minut na absolutní špičku, která jela přece jen větší kládu, jak se říká! To mne ale netížilo a byl jsem v pohodě...
Je sice pravda, že ti 2 zmiňovaní závodníci mi po chvíli trošku ujeli, ale dotáhli se na mne 2 další borci a s temi jsem pak absolvoval celou druhou polovinu závodu. Na 28km, těsně před výjezdem k rozhledně, kde hodně závodníků sesedá a musí tlačit kolo do prudkého kopce, odpadl jeden z dvojice závodníků se kterými jsem spolupracoval a tak jsme zbyli pouze dva. Těsně před vrcholem nejprudší vrchařské prémie jsem vycítil příležitost se urvat, udělal jsem asi 2 závodníky, kteří museli tlačit kolo do prudkého kopce a následný sjezd jsem trošku zaryskoval. Jel jsem opravdu hranu a vyplatilo se! Borce za mnou jsem trošku setřásl a pokračoval jsem v technickém sjezdu po lesní pěšince! Ke konci je prudké a hodně nepřehledné odbočení do prava a těsně před tím jsou 3 veliké kořeny, mezi nimi je vždy asi metr rozestup. Jsou to takové schody v prudkém sjezdu na lesní pěšině. Před touhle nebezpečnou trialovo vychytávkou je ještě nějaký balvan a pokud má člověk dostatečnou rychlost a odvahu, dají se první dva kořeny přeskočit! Tentokrát jsem to ale podržel asi o krapet víc a podařilo se mi přeskočit hned všechny 3 kořeny, byl jsem ale moc rychlý a tak jsem nedobrzdil tu prudkou odbočku a poslal jsem to bokem do lesa! Pak jsem musel sesednou a kousek se vracet zpět na trať. To byla chyba, jelikož závodník kterému jsem chtěl ujet mi opět frnknul a já jsem ho zase v dalším stoupání pouze dotahoval...
Toho borce jsem pak znovu dojel a prohodili jsme i pár slov. Vyznavači spisovné češtiny snad prominou, když zmíním jednu větu, kterou závodník na mou adresu prohlásil: "Ty vole ty to v těch sjezdech dáváš jako kráva!!"
V závěrečném stoupání nad Vráží jsem pak tohoto bikera předjel a ještě jsem udělal jednoho závodníka, kteý už toho měl asi plné kecky a tak na můj "sebevědomej vejlap" už neměl. V závěrečném, technickém a prudkém sjezdu zpět do Berouna jsem dojel ještě dalšího závodníka a nutno říči, že byl trošku pomaljší než já a brzdil mne! Nedalo se však předjíždět, to by bylo moc riskantní a nejspíš by to nedopadlo dobře. Vysipat se v závěru a ještě k tomu ohrozit něčí zdraví mi za to rozhodně nestálo a tak jsem thoto borce přesprintoval až když jsme se dostali znovu na asfaltovou široukou cestu. Borec to však nechtěl pustit jen tak a proto to byl za silného větru a lehkého deště docela adrenalinový sprinterský souboj! Ze souboje jsem vyšel jako vítěz, ale jen do doby než se mi za záda opět pověsil biker se žluto helmou, se kterým jsem absolvoval více jak polovinu závodu a ten mě nakonec předběhl až v brodu přes Berounku. Trošku jsem v brodu vyměkl a tak jsem si už pohlídal 35. místo v absolutním pořadí a 19. ve své kategorii a byl jsem velice spokojený :-))
